Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krystalochemie granátů pyralspitové skupiny
Soumar, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
České granáty jsou již mnoho let využívány jako oblíbený šperkový kámen. Zájem o ně neutuchá, ale jejich zásoby na tradičních nalezištích se začínají zmenšovat. Je tedy zájem pokusit se najít alternativní zdroj granátové suroviny. Jako potenciální zdroj je zvažováno ložisko Šavaryn Caram v Mongolsku. Pomocí elektronového mikroanalyzátoru, LA-ICP-MS, ICP-OES, Mössbauerovy spektroskopie a rentgenové difrakční analýzy byly studovány vzorky pyropů z osmi českých lokalit ze dvou oblastí: Českého středohoří a Podkrkonoší a z lokality Šavaryn Caram v Mongolsku. Na základě získaných výsledků se ukazuje, že granáty z ložiska Šavaryn Caram se natolik liší od českých granátů, že je ve šperkařské praxi nebude možné použít jako plnohodnotnou náhražku. Na základě existujících a naměřených dat lze český granát definovat jako granát červené barvy s indexem lomu 1,747 (+/- 0,001) s dominantní pyropovou složku a průměrným složením Py78Alm17Gr5 a obsahem Cr2O3 nad 1 hm. %. Získaná chemická data byla také zhodnocena z hlediska dvou klasifikačních schémat využívaných při určení zdrojových materiálů a případně v diamantové prospekci (Schulze 2003 a Grütter 2004). Po zařazení do klasifikací lze konstatovat, že české granáty v Českém středohoří i v Podkrkonoší pocházejí z lherzolitů a nelze očekávat, že by byly...
Krystalochemie granátů pyralspitové skupiny
Soumar, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
České granáty jsou již mnoho let využívány jako oblíbený šperkový kámen. Zájem o ně neutuchá, ale jejich zásoby na tradičních nalezištích se začínají zmenšovat. Je tedy zájem pokusit se najít alternativní zdroj granátové suroviny. Jako potenciální zdroj je zvažováno ložisko Šavaryn Caram v Mongolsku. Pomocí elektronového mikroanalyzátoru, LA-ICP-MS, ICP-OES, Mössbauerovy spektroskopie a rentgenové difrakční analýzy byly studovány vzorky pyropů z osmi českých lokalit ze dvou oblastí: Českého středohoří a Podkrkonoší a z lokality Šavaryn Caram v Mongolsku. Na základě získaných výsledků se ukazuje, že granáty z ložiska Šavaryn Caram se natolik liší od českých granátů, že je ve šperkařské praxi nebude možné použít jako plnohodnotnou náhražku. Na základě existujících a naměřených dat lze český granát definovat jako granát červené barvy s indexem lomu 1,747 (+/- 0,001) s dominantní pyropovou složku a průměrným složením Py78Alm17Gr5 a obsahem Cr2O3 nad 1 hm. %. Získaná chemická data byla také zhodnocena z hlediska dvou klasifikačních schémat využívaných při určení zdrojových materiálů a případně v diamantové prospekci (Schulze 2003 a Grütter 2004). Po zařazení do klasifikací lze konstatovat, že české granáty v Českém středohoří i v Podkrkonoší pocházejí z lherzolitů a nelze očekávat, že by byly...
Krystalochemie pyroxenů a amfibolů z Českého středohoří
Kallistová, Anna ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Pro klinopyroxeny a klinoamfiboly z bazanitů, vulkanoklastik, essexitů, sodalitických syenitů a monzodioritů Českého středohoří byly stanoveny obsahy hlavních (EPMA) a vedlejších a stopových (LA-ICP-MS) prvků. Klinopyroxeny odpovídají chemicky diopsidu resp. augitu, zatímco amfiboly představují kaersutit nebo pargasit. U některých pyroxenů byla prokázána výrazná sektorová zonálnost s nabohacením Mg a Si v pyramidálních sektorech a Fe, Ti a Al v sektorech prizmatických. Oba sektory svým chemismem odpovídají diopsidu. Růstová zonálnost se projevuje především u vzorků z bazanitů a vulkanoklastik. Jádra zrn vykazují složení augitu a směrem k okraji přechází v diopsidové složení. Dále byly vzorky analyzovány pomocí práškové a monokrystalové rentgenové difrakce. Kvalitativní fázová analýza zrn pyroxenů ukázala, že studované vzorky jsou buď zcela čisté, nebo vykazují jen nevýznamnou příměs malých množství flogopitu. Vzorky amfibolů jsou rovněž buď bez příměsí, nebo obsahují diopsid resp. augit, k nimž vzácně přistupuje ještě flogopit. Ve vzorcích amfibolů se objevují závislosti mřížkového parametru b a úhlu na substitucích ve strukturních polohách M1,2,3 a A. Delší průměrné vazebné vzdálenosti T-O korelují s významnou tetraedrickou substitucí Al Si u vzorků amfibolů i pyroxenů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.